Silný zážitek
20.09.2021
Přicházela jsem k přechodu, kde stál starý pán a viditelně se bál přejít sám.
Zeptala jsem se ho, jestli potřebuje pomoct. Vděčně se na mě podíval a řekl, že ano a jestli bych s ním došla až ke krámu, že si nemůže vzpomenout, kde je. Spontánně jsem ho chytla za ruku a dovedla až k obchodu.
Když jsme přecházeli, pán se na mě podíval a řekl, že od smrti jeho ženy ho nikdo nedržel za ruku. Že je to moc hezký a že mu dotek chybí. Pak se smutně usmál a řekl: „Já nejsem neviditelnej, já jsem jen starej, nemocnej a sám.“
Přišlo mi ho moc líto. A tak jsem ho po ruce ještě pohladila. V obchodě jsem poprosila paní prodavačku, aby mu pomohla.
V té jeho větě je obrovská hloubka. Nikdo z nás není neviditelný.
Občas je to v životě těžké a pomůže, když nás někdo (klidně i cizí člověk) chytne na chvíli za ruku a převede vás na druhou stranu.
